Během tří dnů měli účastníci možnost zhlédnout sedm soutěžních představení, mezi nimi například Havlovo Odcházení v provedení Jesliček Josefa Tejkla, dramatizaci Keyesových Růží pro Algernon, které pod názvem Vo tom mi nemluv zahrál divadelní soubor Škeble, nebo loutkový konkurz na smrt, jenž soubor My všichni nazval Vyhořelí. O každém z představení se vzápětí účinkující i diváci měli možnost pobavit s odbornou porotou – teatrologem Petrem Christovem, divadelní kritičkou a dramaturgyní Jitkou Šotkovskou a hereckým pedagogem Lukášem Riegrem.

Petr Christov, Jitka Šotkovská, Lukáš Rieger. Foto Míša Vodová.

Nejen rozbory představení se prolínala základní otázka celého festivalu, totiž Má to smysl? Druhý den festivalu organizátoři uspořádali velkou veřejnou debatu, na jejímž začátku položili právě tuto otázku. Během necelých dvou hodin se porotci, herci i diváci bavili o rozličných divadelních tématech – proč to vlastně děláme, jestli má smysl, jak to děláme, nebo jestli bychom to měli dělat jinak... Na konci se téma přelilo i k divadelní kritice, k její užitečnosti a jejím možnostem, a došlo i na otázky po užitečnosti poroty samé. Výstup z debaty by se dal lapidárně shrnout do věty „má to smysl, pokud to baví nás samé, pokud to nám i divákovi něco přináší.“

Kromě soutěžních představení se divákům předvedl ještě brněnský Buranteatr s noirovou detektivkou 39 stupňů. Kdo měl již po prvním dnu plné zuby amatérského divadla, toto velice profesionální divadlo mu jistě spravilo náladu a dodalo chuť do zbylých dvou dnů.

My všichni: Vyhořelí. Foto Míša Vodová.

A jak že to celé dopadlo? Doporučení na ústeckoorlický festival Mladá scéna si odnesly výše zmiňované Jesličky Josefa Tejkla z Hradce Králové, lanškrounský soubor Škeble a taky My všichni z Nového Města na Moravě, cestu na festival experimentálního divadla Šrámkův Písek pak porota doporučila souboru Negatyv z Telče. Divákům se nejvíce líbila Škeblí variace na Keyese, jejich herci Vojtěch Kráčmar a Adam Blažek si navíc odnesli ocenění za herecký výkon, Jana Střechu pak porota ocenila za samotnou dramatizaci Růží pro Algernon. „Když jsem viděl, že to jsou Růže pro Algernon, vyděsil jsem se. Já ten příběh nemám vůbec rád, jak je plný patosu,“ komentoval to Petr Christov, „ale vaše dramatizace vůbec trapná a patetická nebyla. Klobouk dolů.“ Jan Kopecký z Jesliček si odnesl diplom za režii Havlova Ocházení, Jan Krejčí z Negatyvu pak za herecký výkon ve hře Sežrat boty.

Škeble: Vo tom mi nemluv. Foto Míša Vodová.

Protože se všichni shodli, že to má smysl, a že JID měl i letos tu správnou atmosféru, můžeme se všichni už teď těšit na příští ročník, opět někdy v březnu v Jihlavě. Především jste ale všichni srdečně zváni na Mladou scénu a Šrámkův písek, podívat se na to nejlepší, co se letos v Jihlavě objevilo.

Foto: Míša Vodová